Kolik stojí provoz klimatizace za měsíc

Kolik elektřiny spotřebuje klimatizace za hodinu provozu

Klimatizace není přímotop, který mění elektřinu na teplo v poměru jedna ku jedné. Funguje jako tepelné čerpadlo vzduch-vzduch, takže z jedné jednotky elektrické energie dokáže přenést dvakrát až čtyřikrát tolik tepla nebo chladu. Tomu se říká COP nebo EER, podle toho jestli topí nebo chladí. Běžná split klimatizace s výkonem 2,5 kW při chlazení reálně bere ze sítě něco mezi 0,6 a 0,9 kWh za hodinu, když pracuje na plný výkon. Jakmile se v místnosti vychladí na nastavenou teplotu, jednotka přejde do úsporného režimu a spotřeba klesne, protože jen udržuje teplotu, ne že furt jede na maximum.

Kolik hodin denně klimatizace v létě reálně běží

Tohle je proměnná, kterou lidé nejvíc podceňují. Nikdo nemá klimatizaci zapnutou 24 hodin denně na plný plyn. V bytě to bývá spíš odpoledne a večer, řekněme 4 až 8 hodin denně v nejteplejších dnech, o víkendech a v mírnějším počasí méně. Pokud jednotku pustíte třeba na 6 hodin denně po dobu 20 dní v měsíci, dostanete se na 120 hodin provozu. Při spotřebě 0,7 kWh za hodinu to je zhruba 84 kWh za měsíc, což je srovnatelné se spotřebou menší lednice nebo běžného bojleru na pár sprch.

Co nejvíc zvedá spotřebu a měsíční náklady

• Velký rozdíl mezi venkovní a nastavenou teplotou. Chladit z 35 na 22 stupňů stojí výrazně víc než z 30 na 25.
• Špatně zaměřený výkon jednotky, tedy jednotka slabá na danou místnost, která běží pořád na maximum a nikdy nedosáhne klidového režimu.
• Netěsná okna, dveře do chodby otevřené dokořán, slunce dopadající celý den na prosklenou stěnu bez žaluzií.
• Špinavý filtr, který brzdí proudění vzduchu a nutí jednotku pracovat víc, než by musela.
• Nastavení příliš nízké teploty, kdy se každý stupeň navíc pod rozumnou hranici prodraží.

Jak se liší spotřeba při topení klimatizací v zimě

V režimu topení funguje klimatizace jako tepelné čerpadlo vzduch-vzduch a při venkovní teplotě kolem nuly až pěti stupňů je poměrně účinná, spotřeba na kW tepla bývá podobná jako při chlazení nebo o něco vyšší. Jakmile venku klesne pod minus pět až deset stupňů, účinnost klesá a jednotka spotřebuje víc elektřiny na stejné množství tepla, u některých levnějších modelů se pod určitou teplotou topný výkon výrazně omezuje. Proto se klimatizace většinou používá jako doplněk k hlavnímu vytápění, ne jako jediný zdroj tepla v třeskutých mrazech.

Jak spočítat orientační měsíční náklad sám

Stačí tři čísla: příkon jednotky v kW podle štítku nebo návodu, počet hodin provozu za měsíc a aktuální cenu elektřiny za kWh z vašeho tarifu. Vynásobíte příkon hodinami a dostanete kWh za měsíc, to pak vynásobíte cenou za kWh. Přesný příkon najdete v technickém listu jednotky, ne ve výkonu chlazení, protože to jsou dvě různá čísla, výkon chlazení bývá dva až čtyři krát vyšší než reálný příkon ze sítě.

Ovlivňuje spotřebu výkon a typ jednotky

Ano, a to dost výrazně. Jednotka zvolená přesně na velikost místnosti pracuje efektivněji než předimenzovaná nebo poddimenzovaná. Poddimenzovaná jednotka běží pořád na plný výkon a nikdy si neodpočine, předimenzovaná zase často zapíná a vypíná kompresor, což taky není úsporné. Proto se před montáží dělá zaměření místnosti, počítá se s orientací na světové strany, počtem oken, patrem a tím, jestli je pod střechou nebo ne. Detaily k výběru výkonu do bytu najdete na stránce klimatizace do bytu, kde popisujeme, jak se výkon k místnosti reálně párují.

Dá se spotřeba snížit bez ztráty komfortu

Dá. Pomáhá pravidelné čištění filtrů, zastínění oken přes den, nezavírání dveří do vytápěné či chlazené místnosti a rozumné nastavení teploty, třeba na 24 až 25 stupňů místo 18. Taky pomáhá kvalitní montáž, správně vedená trasa a nezalomené potrubí, protože netěsnosti nebo špatně provedená instalace zvyšují spotřebu i opotřebení jednotky. Pokud řešíte montáž, děláme zaměření na místě, montáž obvykle zvládneme za den a vystavujeme certifikát F-plyn, cenu za montáž i jednotku sdělujeme předem, pevně, bez překvapení po dokončení práce.